3.červenec 2011
Tak jsme se po roce shledali se svými kamarády a kamarádkami. Večer u slavnostního ohně jsme si poslechli vzkaz, který poslal Velký Manitou. V něm nás poprosil, abychom se naučili žít v souladu s přírodou a přežít v ní. A nejen to. Máme se naučit všem indiánským dovednostem. Hurá do toho!
K snídani jsme měli pomazánku s chlebem, k obědu bramborové knedlíčky se špenátem, k večeři bude rizoto.
Protože celý den je větrno s občasným deštěm, museli jsme změnit naplánovaný program a věnujeme se tak tvořivosti. Uzlujeme, stříháme, lepíme, skládáme, malujeme a vyřezáváme si totemy, šperky a rodové znaky. Večer si zatancujeme a půjdeme spát.
Nikomu z nás není zima (ani v noci), jsme dobře oblečeni a je nám veselo.
vzkazují malí Siouxové
4.červenec 2011
Máme týpí!!!!!! Za vydatné pomoci indiánských kamarádů jsme si postavili opravdové týpí, abychom si v něm mohli hrát, zpívat a spát. I dnes nám velmi chutnalo. K bizonímu (vepřovému) masu na paprice jsme snědli všechny knedlíky vyrobené z 8 kg mouky. Celý den nám svítilo sluničko, a tak jsme plnili odkaz Manitoua. Z lan jsme spletli tak pevný most, že celou vzdálenost 7 metrů přecházeli malí indiáni i jejich náčelníci. Zvládli jsme přenášet vodu jen za pomoci provázků; z obyčejných travin jsme upletli tak pevný provaz, že udržel Mata a Pukeka, což dohromadí činí celých 202 kg živé váhy.
píší malí Siouxové
5.červenec 2011
Den jako vymalovaný. Celé dopoledne poprchávalo, pustili jsme se do korálkování, zauzlovávání, stopování a políbili nás i můzy. Aby se nám dobře spalo, vyráběli jsme si lapače snů. Kwakiutlové a Šedí vlci na břehu rybníka prosili Slunce za slitování a povedlo se. Odpoledne nám svítilo sluníčko. Vylítaný ptáček s rýží a buchtičky se šodó – náš oběd a večeře. Po sladké večeři hrajeme ringo, podbíháme lano, poskytujeme 1. pomoc zlomeným rukám (učíme se pomáhat zraněným), poznáváme rostliny v okolí.
malí Siouxové
6.červenec 2011
Ranní mlha naznačovala, že bude krásný den. Indiáni společným plížením a bubnováním na týpí budili náčelníka kmene. I šamanky vítaly slunce nového dne….. Pokračovali jsme ve zdokonalování indiánských dovedností jako je přenášení vody na dálku pomocí provázků, pletení pevného mostu pro přechod indiánských bojovníků a bojovnic (kmen Apačů a Záře vlčic), umění vyhledávat předměty bez použití vlastních očí s nápovědou kamaráda. Malí bojovníci Šedých vlků upletli provaz z travin, který unesl nejen určené množství vody, ale i celého náčelníka kmene. Členové kmene Modrý pramen a Bílé vlčice prokázali svou mrštnost a hbitost ve štafetových závodech. Největší indiáni z rodu Šušonů a Wašičunek soupeřili v koňských dostizích. Kwakiutlové si na spokojený spánek vyrobili indiánské lapače snů. A jídlo? Jako každý den vynikající: přírodní řízek z prérijního krocana s hlízou prérie, doplněné o byliny v sladkokyselém nálevu. Zítra je plánován pochod do hloubi území vybledlých tváří. Potravou bude bizoní kýta (viz foto). Zdravíme všechny spřátelené tváře v rezervaci mimo území Siouxů. Děkujeme předem za povzbudivé zprávy přes kouzelnou skříňku vybledlých tváří.
zdraví Siouxové
7. červenec 2011
Po probuzení do krásného letního dne nejmenši indiánky tvořily z hlíny pravé keramické divy. Odrostlejší siouxští bojovníci se cvičili v lovu na bizona střelbou z luku i v hodu tomahawkem. Krásný slunný den pokazila zpráva z kuchařského týpí, že přestala téct živá voda z kohoutků. A nastal boj o přežití. Byla ohrožena příprava večerní krmě. Nejstarší Šušoni začali po dohodě s bledou tváří vlastnící nejbližší týpí za hranicí indiánského ležení nosit živou vodu v nádobách do kuchařského týpí (množství cca 200 l). Nejvyšší náčelník Šedý medvěd uzavřel dohodu s bledou tváří, která ovládá umění opravit zařízení skryté pod hladinou vody v indiánské studni. Po pětihodinovém snažení se vyjmuté, opravené a vrácené zpět pod hladinu vody roztočilo začalo čerpat životodárnou čistou vodu z hlubin země do indiánského ležení. Vařené bizoní maso s rajčatovou omáčkou bylo podáváno včas ve velmi chutné úpravě. Těšíme se na příští slunné dny, kdy konečně nastane doba vodních hrátek a válek.
bledé tváře zdraví rudé ženy a rudí mužové
8. července 2011
Ráno, ačkoli to tak nevypadalo, se vybarvilo do krásného teplého dne. Většina rodů kmene Siouxů toho využila a vyrazila na celodenní průzkum nedalekých osad vybledlých tváří. Po cestě některé rody získávaly skalpy bledých tváří formu jejich podpisů. Účelem celé hry bylo získat jich co nejvíce. V tábořišti zůstal pouze rod Bílých vlčic, který plnil strážní službu. Zatímco průzkumné rody měly na cestu zabalené bizoní maso v cestovní úpravě, strážný oddíl poobědval masíčko s žampiony. K večeři byly knedlíky s jahodami. Protože se máme dobře, už nic víc dneska nenapíšeme.
vaši Siuoxové
9. červenec 2011
Teplé ráno naznačovalo dusný horký den. A vyplnilo se. Siuoxové se užívali sluníčka, dopoledne probíhaly různé hry, ve kterých se zdokonalovali v mrštnosti a obratnosti. Po vydatném obědě (bizon se zelím a knedlíky z prérijních kořínků) jsme si odpočinuli, abychom měli sílu na velkou vodní bitvu, při které nezůstal nikdo ušetřen a ani niť suchá. Nejstarší Siouxové se učili přenášet zprávy vzduchem posunkovou řečí. Po večeři si malí indiáni zatančili a vyřádili se na hudbu indiánskou i v rytmu vybledlých tváří. Večer jsme všichni zalehli do postýlek a Manitou zatáhl za provázek a spustil na nás hromy a blesky provázené deštěm. Z toho si ale nic neděláme, protože v dešti se krásně spí. Všichni jsem zdraví a těšíme se na zítřek.
rozdovádění Siuoxové zdraví své předky
10. července 2011
Dnešní ráno i celý den byl jako přes kopírák podobný včerejšku: teplo, sluníčko, dusno. Celý kmen Siouxů se zúčastnil po třech až čtyřčlenných skupinkách Velkého indiánského orientačního závodu. Na 11 stanovištích museli všichni bojovníci i indiánské sqaw ukázat dovednosti a znalosti, které získávaly pobytem v siouxském ležení. Po výborném jídle, což byl wapiti ve svíčkové omáčce s kynutou přílohou, se starší rody oddávaly výcviku plavání v nedaleké zátoce a mladší hraví indiáni podlehli vodní bitvě. Po večeři si některé rody vylepšovaly jídelníček přípravou vlastní krmě na otevřeném ohni jako např. pečené hlízy prérijních rostlin, špízy z ulovené zvěře proložené divokou cibulkou. Nejstarší rody se oddávaly nácviku bojových tanců za zvuku hudby – zvané ohluchlo. V okamžiku, kdy všichni zalehli do svých bizoních kůží, Manitou opět otevřel stavidla nebeských vodních nádrží. Báječně se přitom spinká a sní o dalším dni.
vaše zmoklé indiánské ležení
11. července 2011
Probudili jsme se do dalšího krásného dne. Nejmenší indiánský rod Šedých vlků plnil celý den službu v tábořišti. Hlídal osadu kmene Siouxů před nenadálým vpádem cizích vybledlých tváří, zatímco jiné rody v klidu užívaly celodenního výletu do okolní Písecké prérie. Ostatní rody v osadě procvičovaly zručnost při výrobě korálkových náramků i v pekařském řemesle. Celá osada zbaštila k večerní krmi 570 kusů siouxských vdolečků v bavorské úpravě. Poštovní dostavník dnes doručil veliké množství balíků od vlastních vybledlých předků. Nejstarší rody bojovníků se vydaly do hlubokých lesů vyzkoušet si noční pochod za svitu měsíce a hvězd s přespáním mimo rodné týpí. Menší bojovníci a bojovnice testovali svou odvahu na stezkách osvětlovaných pouze loučemi. Týpí se naplnilo nejmenšími bojovnicemi a všechny se zachumlaly do svých bůvolích kůží a budou chrupkat až do bílého rána.
vysušené, sluncem prozářené siouxské ležení
12. července 2011
Závada není na přijímači vybledlých tváří. Jenom indiánské ležení přepadl kmen Černonožců, musíme se bránit. Siouxové vydali zatím informační embargo. Další informace přinese siouxský zpravodaj v dalším dni.
stateční Siuoxové
13. červenec 2011
Černonožci byli poraženi. Tábor se vrátil do svých kolejích. Ráno se celý kmen probudil do proudů deště, proto muselo být olympijské klání všech rodů přeloženo až po „o“. Olympiádu jsme zahájili za slunečného počasí. Manitou se na nás usmíval a všech deset olympijských disciplín jsme zvládali ve skvělé formě. Padaly rekordy v hodu PETkou, ve skoku s batohem, v běhu se sáňkami či prolézání díry. Na nástupu jsme závodili v posledním fofrníčku a již zítra se dozvíme, který rod se stal nejobratnějším. Zároveň finišuje soutěž v úklidu rodových týpí. Těšíme se na zítřejší pouť.
Počet kilogramů, které unesly jednotlivé rodové provazy spletené ze trávy
| oddíl | název rodu | počet kilogramů |
| č. 7 | Záře vlčic | 279 kg |
| č. 2 | Rudí kojoti | 219 kg |
| č. 10 | Wašičunky | 202 kg |
| č. 3 | Modrý pramen | 125 kg |
| č. 8 | Bílé vlčice | 124 kg |
| č. 9 | Ša Čaponkapi | 115 kg |
| č. 5 | Šedí vlci | 112 kg |
| č. 4 | Apačové | |
| č. 1 | Šušoni | 13 kg |
vaši siouxští olympionici
14. červenec 2011
V noci sice Manitou spustil stavidla svých nebeských vod, nikterak však neohrozil tábor Siuoxů. Ráno to vypadalo na den bez deště. Indiánskou táborovou pouť jsme si užívali až do oběda. Po segedínském guláši jsme s rodovými náčelníky prožívali odpoledne plné her. Po večeři nás čekalo celotáborové společné ohluchlo, které bylo spestřeno svítícími náramky. Po indiánských tancích nás čekal večerní závěrečný nástup, kde nás Manitou prostřednictvím náčelníka Šedého medvěda prohlásil za pokračovatele indiánských tradic a propustil nás do světa vybledlých tváří. Howgh.
všichni Siouxové těšící domů
Indiánský recept na chléb
Potřebujeme:
0,5 kg hladké mouky,
20 g droždí,
250 ml teplé vody,
1 lžičku sladké papriky,
3 lžíce oleje,
sůl, pepř, cukr
Do mouky přidáme droždí, sůl, cukr, sladkou papriku, přilijeme vodu a dobře propracujeme. Směs si připravíme ráno, dáme kynout do lednice, večer na pomoučeném válu připravíme těsto, vypracujeme váleček a namotáme na klacek. Pozvolna opekáme ze všech stran na ohni.
Recept lze upravit i na sladko – místo koření hotový „had“ obalujeme ve skořici a cukru.
Poděkování 1
Děkujeme všem za vaši psanou i mluvenou podporu.
Siuxové
Poděkování 2
Medvěd a Perníček děkují Standovi, Milanovi, Zdeňkovi, Tomášovi, Martinu A., Tošimu, Marcele L., Matějovi, Jarinovi, Anetě, Lence J., Lence P., Vendule, Kátě Š., Monče, Aleně L., Míše, Sabině, Aleně K., Terce, Iloně, Kátě V., Martině, Veronice, Jirkovi, Radce, Marcele S., Ondrovi, Martinovi M., Robce a Zdeně za skvělý tábor a bezvadných 14 dní.
Napsat komentář